Publikační činnost

Výsledkem vědeckých a tvůrčích aktivit Univerzity Palackého je rozsáhlá publikační činnost, která představuje jedno z hlavních kritérií pro hodnocení kvality a efektivity vědecké práce jednotlivců i celých pracovišť. Autoři z UP se pravidelně podílejí na nejprestižnějších výsledcích jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni.

Podrobné aktuální hodnocení vědecké a výzkumné činnosti na Univerzitě Palackého uvádí Výroční zpráva o činnosti UP.

Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje (RIV)

Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje představuje nástroj pro hodnocení české vědy, v němž jsou shromažďovány informace o výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, o pracovištích, ve kterých vznikly, i o jejich tvůrcích. Nejčastějšími formami publikací jsou monografie, původní vědecké práce ve vědeckém periodiku, publikace v odborném periodiku, příspěvky na konferenci nebo výzkumné zprávy.

Údaje do databáze RIV předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků – ministerstva, Grantová agentura ČR, Akademie věd ČR nebo územní samosprávné celky. Obsah RIV, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů, je stanoven zákonem a je v kompetenci Rady pro výzkum vývoj a inovace (RVVI).  

Informace jsou využívány jako podklad pro přípravu návrhů výdajů státního rozpočtu pro institucionální podporu rozvoje výzkumných organizací. Ucelený přehled o jejich výstupech poskytuje také vládě, státním orgánům a veřejnosti, a umožňuje tak kontrolu použití účelové nebo institucionální podpory.

Web of Science a Scopus

Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou bibliometrické ukazatele, které sledují objem citačních ohlasů konkrétních vědeckých časopisů, článků a autorů. Nejvýznamnější světové informační zdroje v oblasti výzkumu a vývoje představují databáze Web of Science a Scopus, které obsahují údaje o článcích, jejich autorech, obsahu a referencích, citovanosti a edičních údajích.

Multioborová bibliografická a citační databáze Web of Science zahrnuje sledování citovanosti vědeckých článků a pravidelně aktualizované bibliografické údaje včetně abstraktů o článcích z více jak 12 500 předních světových vědeckých a odborných časopisů ze všech oblastí vědy.

Scopus je nejrozsáhlejší databází citací a abstraktů vědecké recenzované literatury. Indexuje přes 60 milionů záznamů od více než pěti tisíc vydavatelů. Zároveň nabízí nástroje pro sledování, analýzu a vizualizace vědeckých výstupů. Je dostupný ze sítě UPOL.

Impakt faktor a AIS

Impakt faktor (IF) neboli faktor vlivu patří k nejvýznamnějšícm ukazatelům vědecké úrovně publikace. Koeficient je zveřejňován v databázi Journal Citation Reports, jejímž producentem je americký Institut pro vědecké informace – The Institute for Scientific Information (ISI). Jde o hodnotu pro seriálové publikace (časopisy) a je přepočítáván a zveřejňován každoročně.

Article Influence Score (AIS) určuje průměrný vliv článků daného časopisu za prvních pět let po publikování. Skóre vyšší než 1,0 indikuje nadprůměrnost daného článku v časopisu. Tento indikátor nahrazuje v moderních metrikách dříve používaný impakt faktor a je využíván také pro bibliometrickou analýzu článků na Web of Science v rámci Metodiky 17+.

Impakt faktor se vypočítá na základě citovanosti v průběhu tří let. Je definován jako poměr počtu citací, které byly zaznamenány v hodnoceném roce na všechny články publikované v daném časopise za předchozí dva roky, k celkovému počtu všech těchto článků. Za vysoký impakt faktor jsou považovány hodnoty nad 40  - např. časopis Nature měl pro rok 2014 hodnotu impakt faktoru 42,351, časopis Science 31,453. Hodnoty impakt faktorů pro jednotlivé roky a jednotlivé časopisy zařazené v databázi "Web of Knowledge" lze nalézt na stránce www.isiknowledge.com/JCR

Hirschův index

Index hodnotící publikační aktivitu jednotlivých autorů nebo skupin autorů se vypočítává z citačních ohlasů publikovaných odborných článků. Pomocí databáze Web of Science lze h-index stanovit pro vědeckého pracovníka i pro instituci.

H-index je definován jako číslo udávající počet článků (h) s počtem citací větším nebo stejným jako je počet těchto článků (h) a vyjadřuje vědecký výstup výzkumného pracovníka. Podobně jako impakt faktor ani Hirschův index nesrovnává výkonnost autorů v různých oborech a je vázaný na vědní disciplínu. Zřejmě nejvyšší Hirschův index ve fyzice měl v roce 2005 spoluzakladatel teorie superstrun Edward Witten, jehož h-index byl 110.

Publikační činnost v OBD

Osobní bibliografická databáze (OBD) je jedním z prostředků informačního systému Univerzity Palackého a zároveň komfortním nástrojem pro vykazování, sledování a prezentaci publikační činnosti univerzitních zaměstnanců. Je zde možné prohlížet nebo prohledávat publikační činnost bez ohledu na místo nebo způsob publikace. Podle rozhodnutí vedení Univerzity Palackého je zveřejňována veškerá publikační činnost od roku 1998.