Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd

Zkoumání záhad kvantového mikrosvěta, supertenkých vrstev na skle nebo nových materiálů pro solární štěpení vody. Výzkumy, které vedou k tvorbě kvantových počítačů. Hledání vhodného místa na Zemi k chytání nejsilnějšího záření z vesmíru. Těmito a řadou dalších zajímavých výzkumů se zabývají vědci na společném pracovišti Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Velkou výhodou je, že se zde prolíná vědecko-vzdělávací práce s nejprestižnější vědou. Hlavním tématem jsou zákony optiky a jejich „přesun“ do praktického života.

Optika a mechanika

Základem činnosti Společné laboratoře optiky je výzkum v oblastech aplikované optiky, kvantové a nelineární optiky, vlnové optiky a částicové fyziky. Vědci vyrábějí optická zařízení, spolupracují s českými firmami i mezinárodními vědeckými týmy. Podílejí se také na výuce studentů a doktorandů Univerzity Palackého.

Lídrem skupiny kvantové a nelineární optiky je mezinárodně respektovaný vědec, profesor Jan Peřina. Se svým týmem zkoumá, jak lze využít zákony kvantové mechaniky v informatice, komunikačních technologiích a metrologii. Tyto výzkumy mohou vést jak ke zlepšení dosavadní technologie, tak k vytvoření té novější – například k tvorbě kvantových počítačů, odhalení principů kvantové teleportace nebo kvantové kryptografie – ta může být užitečná k šifrování dat.

Zkoumání povrchů materiálů se věnuje skupina vlastností materiálů a laserových technologií. Vědci se zabývají tenkými vrstvami na sklech, které jsou důležité pro správné fungování optických součástek a dosažení libovolných požadovaných vlastností. Zajímá je především hledisko tvrdosti a odolnosti. Výsledky jejich výzkumu ocení každý, kdo nosí brýle. Nový směr výzkumu se pak zabývá tvorbou povrchů a vrstev depozicí z plazmatu, které by mohly přispět například k výraznému zvýšení účinnosti článků pro solární štěpení vody.

Další ze skupin vědců rozvinula metodu, kdy se za pomocí odraženého laserového světla dají změřit nepatrné posuny povrchu. V praxi se využívá mimo jiné při testování deformace křídel letadel při jejich zatěžování.

Kosmické záření v Argentině

Olomoučtí vědci patří k týmu největší světové observatoře pro studium kosmického záření Pierre Auger v Argentině. Její součástí jsou pozemní a fluorescenční detektory složené z 60 kusů zrcadel o ploše 13 metrů čtverečních. Bez zdejších odborníků se neobešel ani tým, jenž po celém světě hledal nejvhodnější místo pro budoucí observatoře projektu Cherenkov Telescope Array (CTA).