Laboratoř zátěžové fyziologie
Objektem vědeckého zkoumání v této laboratoři na Katedře přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury je lidské tělo. Odborníci se zabývají jeho limity při extrémních podmínkách. Jednou z proměnných, která je zajímá, je nadmořská výška. Sledují aktivity autonomního nervového systému skrze monitorování variability srdeční frekvence. Hodnotí také fyzickou výkonnost člověka, vycházejí z nejrůznějších zátěžových testů. Součástí týmu jsou i odborníci na výživu, kteří se zaměřují na tvorbu jídelníčků a boj s nadváhou.
Simulace vyšší nadmořské výšky
Zájemci si v laboratoři mohou vyzkoušet simulaci vyšší nadmořské výšky: s obličejovou maskou, vleže nebo při chůzi (běhu) budou vdechovat vzduch ochuzený o kyslík. Tak jsou vystaveni podmínkám, které panují ve výšce až do 6400 metrů. Výsledky zkoumání se dají v praxi využít pro aklimatizaci cestovatelů mířících do lokalit s vyšší nadmořskou výškou jako prevence vzniku akutní horské nemoci. Smyslem tohoto „pobytu“ v simulované nadmořské výšce je také zvyšování výkonnosti, zejména u vytrvalostních sportů.
Aktivita autonomního nervového systému
Odborníci zde pozorují také aktivitu autonomního systému prostřednictvím měření srdeční frekvence, která v závislosti na dýchání kolísá. U sportovců se toto měření používá ke stanovení únavy a zotavení nebo přetížení po náročném tréninku. Využívá se také při pozorování aklimatizace při přeletech přes více časových pásem nebo při aklimatizaci na vyšší nadmořskou výšku. U běžné populace se měření využívá k hodnocení odolnosti vůči fyzickému a psychickému stresu.
Zátěžové testy pro veřejnost i sportovce
Laboratoř zátěžové fyziologie slouží také veřejnosti – zájemcům nabízí zátěžové testy, které ověří stav a fyzický výkon jejich organismu. Cílem maximálního zátěžového testu je vystavit člověka úplnému vyčerpání postupným zvyšováním zátěže. Mezi parametry, které vědce při tomto testu zajímají, patří maximální spotřeba kyslíku, maximální srdeční frekvence, hodnota anaerobního prahu a dosažený výkon.